Design Thinking workshop pro studenty stavebních oborů

Workshop seznamující se základními principy designového myšlení (Design Thinking) a ochutnávkou vybraných designových metod.

O workshopu

Cílem mikro workshopu bylo seznámit studenty Fakulty stavební VUT v Brně s principy designového myšlení a na příkladech jim kázat, jak lze vybrané metody uplatnit pro jejich oblast architektury, urbanismu, stavitelství, či jejich vlastní podnikání, nebo navrhování služeb a produktů.

Okrajové podmínky

Pro realizaci workshopu byla dostupná časová dotace cca 2 hodin a počet v účastníků workshopu se pohyboval kolem 20–25 osob. Celkem byly realizovány 3 workshopy s třemi různými skupinami studentů v prosinci 2022 na půdě Fakulty stavební VUT v Brně.

Designový proces

Pro ukázku designový proces byl použit frameworku dvojitého diamantu. Vzhledem k časové dotaci nebylo možné projít všemi fázemi designového procesu do potřebné hloubky. Za dostačující však byl považován stav, kdy si účastníci workshopu uvědomí 1–2 malé věci, aplikují metodu v praxi či v osobním životě, nebo např. to, že si uvědomí, jak je důležité se ptát lidí, pro které budou navrhovat stavby, na jejich skutečnou potřebu.

Průběh

Výzkum a definování

Z důvodu časové dotace byla jako cílová skupina zvolena samotná skupina studentů, kteří měli za úkol společně formulovat strasti studentské života, obavy či situace, které je trápí a jež by rádi řešili na designovém workshopu. Pro fázi poznávání jim byla prezentována metoda 5 proč. Tato fáze proběhla před samotným workshopem a bylo na ni alokováno cca 30 minut.

Na společný brainstoming z předchozí fáze navázala tematická analýza a klastrování, které mělo za cíl definovat designovou výzvu a vymezit tak záměr a hranice.

Řešené výzvy, které vznikly na základě identifikace potřeb účastníků workshopu:

Workshop 1

• Jak bychom mohli snížit strach z budoucnosti pro studenty, aby se jí nebáli?
• Jak bychom mohli nastavit pracovní prostředí pro studenty v zaměstnání, aby měli dostatek času na učení?
• Jak bychom mohli změnit uvažování studentů, aby nabyli pocitu, že jsou dostatečně dobří?
• Jak bychom mohli změnit uvažování středoškoláků, aby nechtěli studovat jenom kvůli penězům a pod tlakem okolí?

Workshop 2:

• Jak bychom mohli urobiť návod ako efektívne plniť povinnosti pro studenty, aby mali viac volného času bez výčitiek?
• Jak bychom mohli pomoct využít čas pro studenty, aby ho nevyplýtvali na blbosti?
• Jak bychom mohli studentům pomoct najít motivaci, aby „nevyhořeli“?

Workshop 3:

• Jak bychom mohli zpracovat informace pro studenty a projektanty, aby byly stravitelné a přístupné?
• Jak bychom mohli sjednotit výskyt informací pro studenty / stavaře, aby se zlepšila efektivita práce?
• Jak bychom mohli zjednodušiť vyhladávanie podkladov pro študentov, aby si ich nemuseli googliť?

Ideace a ověřování

Pro navrhování měli studenti užít brainstorming v cca 2 iteracích po jehož dokončení měli udělat v rámci týmu společné rozhodnutí, jaké řešení se jim zdá nejlepší, které rozpracovali dále a odprezentovali. Následoval prostor na přípravu prezentace vybraného řešení formou elevator pitche.

Co si účastníci vyzkoušeli?

• Používat kolaborativní nástěnku (Miro)
• Empatii, porozumění uživateli (vhled, 5 proč)
• Definovat záměr a hranice (designová výzva)
• Generování nápadů (brainstorming)
• Ověřování (elevator pitch)
• Konsensuální rozhodnutí
• Tiché hlasování
• Dvojitý diamant

Zhodnocení a tipy pro příště

Cílem workshopu bylo, aby si studenti ve zkrácené formě mohli zkusit projít částí designového procesu a vyzkoušet si vybrané metody. Dále pak studentům ukázat, že tímto způsobem lze řešit cca 90 % problémů, které mohou být i inženýrského charakteru.

Na základě zpětné vazby z anonymní ankety, na kterou odpovědělo 42 osob by všichni respondenti doporučili absolvování workshopu i ostatním a cca 60 % z nich má v úmyslu aplikovat některou metodu v praxi nebo osobním životě.

Ač jsem si byl vědom, že vyzkoušení si designového procesu v rámci časové dotace (2 hodiny) bude velmi povrchní, tak stihnout se to dalo. Zpětně však musím konstatovat, že tato časová dotace na letmé seznámení je nedostačující. V podobě, v jaké byl workshop realizován nebylo dostatek prostoru např. na zhodnocení a zpětnou vazbu. Dále pak od účastníků zaznívaly komentáře, že by ocenili, pokud by na některé fáze a metody měli více času. Ideální stav je mít časová dotace alespoň 3–4 hodin. Dále by pro hladký průběh workshopu při 20–25 účastnících byla velkým přínosem účast alespoň jednoho facilitátora.

Poděkování

Velký dík za konzultaci při přípravě workshopů patří Romanovi Novotnému a Zbyňkovi Štajerovi. Díky chlapi.